Jak předejít úpadku. Chystá se zákon, který pomůže podnikatelům ještě před tím, než jsou nuceni to definitivně „položit“

Vláda dne 18. 1. 2023 schválila návrh zákona o preventivní restrukturalizaci, který představuje transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023 ze dne 20. června 2019. Pokud zákon úspěšně projde celým legislativním procesem, budou moct podnikatelé využívat nového postupu k předcházení úpadku.

V současné době neexistuje pro podnikatele institut, který by upravoval postup za situace, kdy podnikatel má již finanční obtíže, ale nenachází se ještě v úpadku. V rámci mimosoudních dohod
se nabízí možnost pokusit se dohodnout se svými věřiteli. Český právní řád ale nemá upravený postup, který by směřoval k předejití úpadku a umožnil zahájit ozdravný proces za situace, kdy se s věřiteli podnikatel nedohodne. Podnikatelé tak často úpadku nezabrání a ocitnou se v insolvenčním řízení
se vší negativní publicitou.

Tuto mezeru v právním řádu by měl vyplnit právě institut preventivní restrukturalizace. Zatímco insolvenční řízení cílí na faktický úpadek podnikatele, preventivní restrukturalizace se úpadku bude snažit předejít.

Preventivní restrukturalizace si v mnohém bude podobna s reorganizací probíhající v rámci insolvenčního řízení. Obdobu můžeme spatřovat v tom, že v rámci preventivní restrukturalizace podnikatel vytvoří restrukturalizační plán na základě sanačního projektu, v němž vyhodnotí dosavadní výsledky svého podnikání společně s rozborem příčin nastalých finančních potíží a předloží návrh řešení.[1] Samotný restrukturalizační plán obsahuje obdobné náležitosti jako reorganizační plán, stejně tak restrukturalizační opatření, spočívající zejména v restrukturalizaci majetku, dluhů, či vlastního kapitálu,[2] jsou si podobná s reorganizačními opatření. Za pomyslnou hranici mezi instituty můžeme spatřovat stav bezprostředně hrozícího úpadku – jedná se o nejzazší moment pro zahájení preventivní restrukturalizace, nebo o nejranější moment insolvenčního řízení.[3]

Přesto že jsi jsou instituty velmi podobné, je zde i řada významných rozdílů:

• Preventivní restrukturalizace se snaží úpadku předejít. Cílem preventivní restrukturalizace
  je vyřešit odvratitelné potíže a přejít tím úpadku. Preventivní restrukturalizace nevylučuje,
  že i hluboké hospodářské problémy mohou vyplývat z relativně jednoduchých příčin a mohou mít jednoduché řešení.[4]
• Méně formální řízení. Preventivní restrukturalizace se zahajuje dojitím písemné výzvy k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu dotčeným stranám. Dojde-li ke konsenzu s dotčenými stranami, není zapotřebí ingerence restrukturalizačního soudu.[5]
• Restrukturalizační rejstřík. Do doby zveřejnění první písemnosti v příslušném restrukturalizačním řízení budou údaje o probíhajícím restrukturalizačním řízení v restrukturalizačním rejstříku neveřejné. V restrukturalizačním rejstříku se nebude zveřejňovat sanační projekt a restrukturalizační plán, dále pak písemnosti podléhající utajení, ani písemnosti, jejichž zveřejnění by mohlo zmařit účel preventivní restrukturalizace.[6] To bude pro podnikatele znamenat omezení negativní publicity, která je s insolvenčním řízení spojena.
• Zachování práva nakládat s majetkem. Po dobu preventivní restrukturalizace se podnikateli zachová právo nakládat se svým jměním, ledaže zákon nebo předběžné opatření stanoví jinak. Stejně tak bude podnikatel povinen zdržet se nakládání se svým jměním v případě vyhlášení všeobecného moratoria, které se ale rovněž vyhlašuje na základě návrhu, který soud schválí.
  A priori ale nebude podnikatel omezen v nakládání se svým jměním.[7]

Preventivní restrukturalizace bude tak i přes blízký vztah k insolvenčnímu řízení zcela novým institutem, který nebude tolik spojen s negativní publicitou a stigmatem a umožní podnikatelům efektivněji řešit finanční obtíže.