S ohledem na stále klesající plodnost mužů a žen není početí dítěte v dnešní době samozřejmostí. Touha po vlastním dítěti a medicínské pokroky vedly k vytvoření institutu náhradního mateřství, jakožto dalšího řešení tohoto citlivého problému.
Celý proces ve zkratce probíhá tak, že tzv. objednatelský pár vyhledá náhradní matku neboli ženu, která je ochotná dítě odnosit. Ta se po porodu vzdá rodičovských práv a dítě bude svěřeno do péče otce- tedy muže z objednatelského páru, jehož otcovství se určí již během těhotenství. Jeho partnerka (žena z objednatelského páru) poté dítě osvojí.
V současnosti rozlišujeme náhradní mateřství tradiční a gestační. Gestační náhradní mateřství spočívá v mimotělním oplození a následném přenesení oplozeného vajíčka do dělohy náhradní matky. Takto vzniklé embryo může vzniknout spojením pohlavních buněk objednatelského páru. Pokud jsou jeden nebo i oba budoucí rodiče neplodní, použije se genetický materiál od dárců. V tomto případě náhradní matka není s dítětem geneticky spojená, na rozdíl od tradičního náhradního mateřství, kde náhradní matka poskytuje své vajíčko a tudíž je i genetickou matkou dítěte.
Na první pohled institut náhradního mateřství působí zcela jednoduše, realita ovšem může být zcela odlišná. Náhradní matka si může celý proces po porodu rozmyslet a rozhodnout se, že si dítě ponechá. Takové jednání jí koneckonců umožňuje i ustanovení § 775 občanského zákoníku, které stanovuje že „Matkou dítěte je žena, která dítě porodila“, a na možnost náhradního mateřství a skutečnost, že matka nemusí být s dítětem vůbec geneticky spřízněna, nepomýšlí. Objednatelský pár naopak může odmítnout dítě od náhradní matky převzít. Celý tento vztah je založen zcela na důvěře mezi objednatelským párem a náhradní matkou jelikož plnění je z právního hlediska nevymahatelné.
Dalším úskalím je odměna náhradní matky za odnošení dítěte. Náš právní řád se přiklání k altruistickému přístupu, kdy náhradní matka nedostane za porod žádnou odměnu a dítě odnosí z dobré vůle zejména pro členy rodiny či blízké. Tento přístup reflektuje i §804 občanského zákoníku, který počítá s uskutečněním náhradního mateřství v rodinném kruhu a tudíž umožňuje výjimku ze zákazu osvojení v přímé linii a mezi sourozenci. Naopak legislativní systémy států jako USA, Ukrajina či Indie zakotvují komerční náhradní mateřství a přiznávají náhradu za tuto službu.
Náhradní mateřství je velmi aktuální problematikou a nezbývá než čekat, jak se zákonodárce a judikatura s tímto fenoménem moderní doby vypořádají.
Kateřina Kopková
„Advokátní kancelář TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI poskytuje komplexní právní služby na nejvyšší úrovni jak domácím, tak zahraničním klientům již přes 30 let. Advokátní kancelář disponuje několika týmy, specializujícími se na různé oblasti práva, jako je právo IT a média, trestní právo, obchodní právo, rodinné právo, mezinárodní právo, nemovitostní právo, vymáhání pohledávek a exekuce a mnoho dalších. Pokud tedy vyhledáváte kvalitní právní služby, neváhejte nás kontaktovat!“
