I v době koronavirové mají děti právo na styk s oběma rodiči
Obrací se na nás stále více klientů s dotazem, zda jsou povinni předávat dítě, které jim bylo svěřeno do výlučné péče, druhému rodiči i v současné době pandemie onemocnění COVID-19 a s tím souvisejícího mimořádného opatření vlády o omezení volného pohybu osob.
Odpověď zní: ANO, v zásadě jste nadále povinni respektovat právo druhého rodiče na styk s dítětem a také právo dítěte na péči obou rodičů.
Z usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření ze dne 15. 3. 2020, kterým byl až do 1. 4. 2020 6,00 hod omezen volný pohyb osob, jsou stanoveny určité výjimky. Jednou z výjimek, kdy volný pohyb osob není omezen, je nezbytná cesta za rodinou. Do této výjimky spadá i realizace styku rodiče s dítětem.
Vyhlášením nouzového stavu ani návaznými opatřeními nedošlo k sistaci (pozastavení účinnosti) soudních rozhodnutí o úpravě styku rodiče s dítětem, ani jiných pravomocných soudních rozhodnutí.
ALE, i přes výše uvedené pořád platí – a v současné době obzvláště, že zdraví je na prvním místě.
Máte-li podezření, že by realizace styku dítěte s rodičem mohla ohrozit zdraví Vašeho dítěte, pokuste se s druhým rodičem domluvit na dočasném přerušení jeho styku s dítětem s tím, že po zlepšení situace může být druhému rodiči styk vynahrazen zvýšenou četností. Chybějící kontakt rodiče s dítětem může být alespoň částečně nahrazen častějšími telefonními hovory, hovory přes Skype a dalšími prostředky komunikace na dálku.
Pokud dohoda s rodičem není možná, lze zvážit podání návrhu soudu na vydání předběžného opatření, kterým by byl dočasně styk rodiče s dítětem omezen z důvodu rizika. Situace, se kterou se nyní všichni potýkáme, je zcela nová pro nás všechny, a to i pro justici. Jak budou soudy reagovat na případné návrhy na vydání předběžného opatření nelze vůbec předvídat. Stejně tak nelze odhadovat postup orgánů veřejné moci v případě, že rodič nedodrží soudní rozhodnutí sám ze své vůle. Zda by vůbec bylo přikročeno k nucenému výkonu rozhodnutí, ať už formou uložení pokuty nebo odebráním dítěte z péče rodiče.
Více než kdy jindy však považujeme za nutné připomenout rodičům, že se rozešli spolu jako partneři, nikoli jako rodiče. Oběma jim nadále náleží rodičovská odpovědnost ve stejném rozsahu a jsou tak povinni chránit blaho svého dítěte, s čímž souvisí také schopnost dohodnout se o záležitostech dítěte. Na pomyslných miskách vah zde máme právo dítě na ochranu jeho zdraví na jedné straně a právo dítěte na péči obou rodičů na straně druhé. Žádné z těchto práv nelze bez dalšího omezit nebo vyloučit. Neplatí, že by jedno mělo přednost před druhým. Pokud objektivně nehrozí u rodiče vyšší riziko nákazy dítěte než v péči rodiče, kterému je dítě svěřeno do péče, opravdu není důvod dítě druhému rodiči nepředat. Na druhou stranu by měl tento rodič pečlivě posoudit, zda opravdu dítěti v jeho péči zvýšené riziko nákazy nehrozí (například že nebyl v zahraničí, nesetkal se s rizikovou osobou apod.) a o případných rizicích informovat druhého rodiče.
Současná pandemie jednou (snad brzy) skončí, a tak je třeba chápat všechny případné dohody rodičů o mimořádných změnách poměrů dítěte jako dočasné a oba rodiče by tak k nim měli k vzájemnému jednání přistupovat s vyšší mírou vstřícnosti.
„Advokátní kancelář TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI poskytuje komplexní právní služby na nejvyšší úrovni jak domácím, tak zahraničním klientům již přes 30 let. Advokátní kancelář disponuje několika týmy, specializujícími se na různé oblasti práva, jako je právo IT a média, trestní právo, obchodní právo, rodinné právo, mezinárodní právo, nemovitostní právo, vymáhání pohledávek a exekuce a mnoho dalších. Pokud tedy vyhledáváte kvalitní právní služby, neváhejte nás kontaktovat!“