Hromadné žaloby aneb brzy se nejspíše vyplatí žalovat i bagatelní částku
V dnešní době se Vám žaloba u soudu kvůli pár korunám nevyplatí, v budoucnu se tato situace nejspíše změní. Přečtěte si náš článek o hromadných žalobách a dozvíte se víc.
Ministerstvo spravedlnosti v březnu předložilo k připomínkám návrh zákona o hromadných žalobách. V českém právním řádu by se tak v případě přijetí zmíněného zákona objevil nový institut, kdy by individuální práva mohla být prosazována kolektivně. To znamená, že osoby, kterým by se z důvodu bagatelní výše částky nevyplatilo uplatňovat svůj nárok soudní cestou (jelikož by náklady spojené se soudním řízením mnohonásobě přesáhly vymáhaný nárok), by se nově mohly spojit s dalšími osobami, jejichž nárok je stejný či obdobný, čímž by došlo k dosažení takové výše celkové částky, jejíž hodnotu se již vyplatí vymáhat pomocí soudního řízení.
Zákonodárce deklaruje jako hlavní záměry navrhovaného zákona posílení práv spotřebitelů, pro které by přijetí zákona mělo znamenat zatraktivnění vymáhání drobných pohledávek, a tím pádem i narovnání podnikatelského prostředí. Dalším sledovaným cílem zákona je odbřemenění soudů, jehož důsledkem by měla být větší hospodárnost řízení a celkové zvýšení efektivity soudnictví, jakož i posílení zásady jednotného rozhodování ve stejných nebo obdobných případech. Hromadné žaloby by měly být uplatnitelné na všechna civilní sporná řízení vyjma těch, ve kterých není možné schválit smír, a rovněž se nepočítá s možností hromadně žalovat nároky na náhradu újmy způsobenou při výkonu veřejné moci. O hromadných žalobách mají dle návrhu zákona rozhodovat krajské soudy respektive senáty složené ze soudců profesionálů, a strany sporu budou muset být povinně zastoupeny advokátem.
Hromadné řízení má být rozděleno na dvě fáze, přičemž první fáze nazývaná řízení o přípustnosti žaloby (tzv. „certifikace“) je určena ke zjištění, zda skutečně došlo k naplnění podmínek pro společné projednání věci, mezi něž patří např. dostatečný počet poškozených osob, dostatečná stejnorodost práv apod. V případě osvědčení zákonných podmínek započne druhá fáze řízení, a sice hromadné řízení ve věci samé. Jednotlivá probíhající řízení a nejpodstatnější úkony prováděné v rámci těchto řízení mají být uveřejňovány v rejstříku hromadných žalob, které plánuje ministerstvo za tímto účelem zřídit.
Návrh zákona rovněž zavádí nový subjekt, kterým je tzv. správce skupiny (přičemž skupinou se rozumí souhrn osob, jejichž práva jsou předmětem hromadného řízení), a který je jedním ze subjektů, jež jsou aktivně legitimovány k podání hromadné žaloby. Jedná se o speciální subjekt akreditovaný Ministerstvem spravedlnosti, jímž má být dle věcného záměru zákona soukromý podnikatel, který bude celé řízení financovat, a v případě neúspěchu bude druhé straně hradit náklady řízení. Naopak v případě úspěšné žaloby (na plnění) bude správci skupiny přisouzena odměna ve výši 20 až 30 % z přisouzeného plnění, o níž se zároveň poníží nárok členů skupiny.
Ministerstvo se nyní vypořádává s připomínkami a poměrně ostrou kritikou ze strany odborné veřejnosti vůči předloženému znění zákona. Největší vlna odporu se strhla zejména proti angloamerickému pojetí návrhu zákona o hromadných žalobách, kdy byla zákonodárci preferována tzv. odhlašovací forma řízení neboli opt-out princip (používaný v americkém právu). V takovém případě je soudní řízení vedeno se všemi poškozenými, aniž by se tito museli nějakým způsobem do řízení přihlašovat. Poškozený se tak vůbec nemusí dozvědět o existenci řízení, jehož je součástí, případně nemusí mít o účast na soudním řízení žádný zájem. Dotyčný by tak v případě, kdy by nadále nechtěl být součástí sporu, musel aktivně projevit svou vůli se řízení neúčastnit. Tento princip je však často kritizován z hlediska omezování lidské svobody, kdy ochranu přímo vnucuje, místo, aby ji pouze nabízel, a dle některých názorů je tato zásada přímo protiústavní.
Zákonodárci se na základě kritiky rozhodli návrh zákona zásadním způsobem přepracovat. Nově tak mají být hromadné žaloby postaveny na opačném principu (ke kterému zároveň inklinuje kontinentální právní systém), kterým je tzv. princip přihlašovací neboli opt-in. Tento princip ponechává na vůli každého poškozeného, aby se sám rozhodl, zda se k hromadné žalobě připojí či nikoliv, nemůže tedy dojít k situaci, že by se stal členem skupiny automaticky jako v případě principu opt-out. Zmiňovaný princip opt-in preferuje rovněž chystaná evropská směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů, která zároveň nahradí stávající směrnici o zdržovacích žalobách. Projednávanou směrnici bude nutno v nejbližších letech implementovat do českého právního řádu, objevují se tak názory, aby vláda návrh zákona namísto předání parlamentu zamítla (vzhledem k jeho mnoha rozporům se stávajícím zněním připravované směrnice) a raději se soustředila na řádnou implementaci evropské směrnice, což by se jevilo jako optimálnější řešení.
Mgr. Bc. Denisa Brdlíková
„Advokátní kancelář TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI poskytuje komplexní právní služby na nejvyšší úrovni jak domácím, tak zahraničním klientům již přes 30 let. Advokátní kancelář disponuje několika týmy, specializujícími se na různé oblasti práva, jako je právo IT a média, trestní právo, obchodní právo, rodinné právo, mezinárodní právo, nemovitostní právo, vymáhání pohledávek a exekuce a mnoho dalších. Pokud tedy vyhledáváte kvalitní právní služby, neváhejte nás kontaktovat!“
