„E-založení“. Nový zákon umožňuje založení firmy přes videokonferenci

Legislativní proces týkající se Zákona byl ke konci roku 2022 ukončen a Zákon nabyl účinnosti ke dni 15. 1. 2023, částečně nabude také v červenci 2023 a 2024. Cílem Zákona je usnadnit za použití digitálních nástrojů zakládání a zápis společností s ručením omezeným do obchodního rejstříku. Změny, které přináší, se dotknou zejména živnostenského zákona, zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a zákona o obchodních korporacích.

Jaké změny přináší navrhovaný zákon?

Nejpodstatnější změnu, kterou Zákon v kombinaci s novelou notářského řádu účinnou od 1.9.2021 přináší, je zjednodušení korporátních záležitostí a umožnění plně elektronického založení společností s ručením omezeným prostřednictvím videokonference s notářem, to vše nicméně za podmínky, že zájemce o její založení bude disponovat kvalifikovaným elektronickým podpisem, který je nutný k podepsání elektronického notářského zápisu.

V souvislosti se změnou živnostenského zákona dále dojde k výslovnému zrušení požadavku získat živnostenské oprávnění před vznikem společnosti s ručením omezeným. Nově budou tedy moci zakladatelé založit i zapsat společnost do obchodního rejstříku a nezávisle na tom vyřizovat živnostenské oprávnění s živnostenským úřadem. Upozorňujeme však, že v případě, že obchodní korporace, jejímž předmětem podnikání je živnostenské podnikání, neohlásí živnost či nepožádá o koncesi, resp. živnostenské oprávnění jí nevznikne, ve lhůtě 1 roku, může ji soud zrušit na základě § 93 písm. b) ZOK.

Nově také nebude nutno v souladu se zásadou „Once-Only“ dokládat duplicitně právní důvod užívání prostor, v nich bude mít společnost sídlo, a to jak při ohlášení živnosti, tak při zápisu sídla společnosti do obchodního rejstříku.

V návaznosti na změnu zákona o soudních poplatcích bude od poplatku za zápis skutečnosti do obchodního rejstříku osvobozen zápis provedený notářem na podkladě notářského zápisu o zakladatelském právním jednání o založení společnosti s ručením omezeným, které odpovídá vzoru společenské smlouvy podle zákona o obchodních korporacích a podle kterého vkladová povinnost má být splněna splacením v penězích.

V zákoně o obchodních korporacích pak budou s účinností od 1. 7. 2023 nově definovány překážky výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace, mezi které budou mimo jiné patřit:

• rozhodnutí českého nebo zahraničního orgánu veřejné moci zakazující dané osobě výkon funkce;
• odsouzení za určité trestné činy (např. zpronevěra, podvod, pojistný podvod, úvěrový podvod, dotační podvod, legalizace výnosů z trestné činnosti apod.) nebo za obdobné trestné činy v zahraničí;
• rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek osoby vydané v České republice nebo obdobné rozhodnutí orgánu veřejné moci jiného státu, a to do okamžiku zrušení konkursu.

Důvodem nadepsané změny ZOK je zejména rozpojení soukromoprávní a veřejnoprávní roviny v procesu zakládání obchodních korporací, které bylo historicky značně vázáné na proces získání živnostenského oprávnění, což se nyní mění. Nemalá část obchodních korporací je také zakládána za jiným účelem než živnostenské podnikání (může se jednat o neživnostenské podnikání, správu vlastního majetku, dobročinné účely apod.), proto není důvodné vázat překážku výkonu funkce člena voleného orgánu výhradně na jednu z podmínek potřebnou pro zahájení živnostenského podnikání (bezúhonnost podle zákona o živnostenském podnikání).

Jednou z klíčových změn, které Navrhovaný zákon s účinností od července 2023 přináší, je také vytvoření tzv. evidence vyloučených osob z výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace, a to v návaznosti na pravidla pro diskvalifikaci členů statutárních orgánů z výkonu funkce (§ 63 a násl. ZOK) a překážky výkonu funkce (§ 46 ZOK). Obecně budou do této evidence zapisovány všechny osoby, u nichž je dána překážka výkonu funkce, nebo které byly rozhodnutím soudu vyloučeny z výkonu funkce člena statutárního orgánu. Do evidence se pak budou u dotčených osob zapisovat údaje jako (i) den vzniku překážky výkonu funkce, (ii) důvod vzniku překážky výkonu funkce či (iii) rozshah překážky výkonu funkce, tj. oblasti podnikání či obory činnosti.

Je nutno zmínit, že evidence vyloučených osob bude neveřejná a přístup do ní budou mít pouze soudy pro účely soudního řízení a notáři pro účely výkonu notářské činnosti, tedy subjekty které budou například provádět nutné lustrace před zápisem konkrétní osoby do obchodního rejstříku. Pro zprovoznění evidence vyloučených osob tedy již nebude nutno u nových členů volených orgánů předkládat výpis z rejstříku trestů, a to ani u cizinců v rámci výměny informací mezi obchodními rejsříky členských států EU a EHP. Povinnost předložit výpis z rejstříku trestů však zůstane zachována pro účely prokázání bezúhonnosti v rámci procesu ziskávání živnostenského oprávnění.  

Zákon dále předpokládá, že Ministerstvo spravedlnosti uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vzor společenské smlouvy, který bude možno využít pro plně elektronické založení společností s ručením omezeným u notáře.

Závěr

Nejpodstatnější novinku, kterou Zákon přináší, je nutno vnímat v kombinaci s novelou notářského řádu účinnou od 1.9.2021, a tou je umožnění plně elektronického založení společností s ručením omezeným. Lze předpokládat, že on-line založení s.r.o. bude výhodné zejména pro osoby ze zahraničí, které nemají možnost se k notáři dostavit a mají zájem o právně nekomplikovanou a jednoduše fungující společnost. Dle našeho názoru on-line zakládaní s.r.o. nemusí být praktické v situaci, kdy je nutno na míru upravit zakladatelský dokument, nebo když se zakladatel nachází v ČR.