Další novela zákoníku práce – které změny přinesla a které přinese?

Poslední novela má dělenou účinnost, když většina změn vstoupila v účinnosti již 1. srpna 2024, některé z nich potom nastanou až s účinností od 1. ledna 2025. Jaké jsou hlavní změny v základním kodexu pracovního práva?

Podpora kolektivního vyjednávání

Novela reaguje na častý jev u mnoha zaměstnavatelů, kterým je pluralita odborových organizací. Zaměstnavatel má v takovém případě povinnost jednat o kolektivní smlouvě se všemi odborovými organizacemi. Problém však nastává, kdy se jednotlivé odborové organizace nedokážou dohodnout ani mezi sebou, natož potom se zaměstnavatelem. Novela přináší řešení pro situace, kdy je kolektivní vyjednávání znemožněno jednou nebo více odborovými organizacemi, které působí u zaměstnavatele, ačkoli mají jen minoritní postavení. Cílem je zejména zamezit tomu, aby malá skupina osob vytvořila odborovou organizaci pouze za účelem blokování vyjednávání ostatním.

Pakliže se odborové organizace mezi sebou nedohodnou, tj. nebudou vystupovat společně a ve vzájemné shodě, do 30 dnů od zahájení vzájemných jednání, může zaměstnavatel uzavřít kolektivní smlouvu s odborovou organizací reprezentující největší počet zaměstnanců u zaměstnavatele. Tento svůj záměr však musí dopředu oznámit. Od oznámení tohoto záměru následně poběží dalších 30 dnů, přičemž kvalifikovaná většina zaměstnanců reprezentovaná nadpoloviční většinou všech zaměstnanců u zaměstnavatele může tento záměr zaměstnavatele „vetovat“. Tato kvalifikovaná většina zaměstnanců současně může i určit odborovou organizaci nebo více odborových organizací, s níž / s nimiž má být kolektivní smlouva uzavřena a zaměstnavatel je povinen tento návrh respektovat. Pokud však kvalifikovaná většina zaměstnanců neprojeví svůj nesouhlas, je zaměstnavatel po uplynutí uvedené 30 denní lhůty od zveřejnění záměru oprávněn s vybranou odborovou organizací kolektivní smlouvu uzavřít.

V každém případě však platí, že před uzavřením kolektivní smlouvy je zaměstnavatel povinen projednat závěrečný návrh i s ostatními odborovými organizacemi, které byly v kolektivním vyjednávání omezeny.

Novela rovněž upravuje otázku kolektivních smluv vyššího stupně. Pokud kolektivní smlouva vyššího stupně upravuje práva zaměstnanců v širším rozsahu než podniková kolektivní smlouva, má přednost kolektivní smlouva vyššího stupně. K ujednáním podnikové kolektivní smlouvy, která upravují práva zaměstnanců v menším rozsahu, se nepřihlíží.

Nový způsob rozvržení pracovní doby

Podle novely bude moci zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít písemnou dohodu, podle které si zaměstnanec sám rozvrhne pracovní dobu do směn. Tato možnost se má vztahovat jak na zaměstnance pracující z domova, tak i na zaměstnance, kteří pracují přímo na pracovišti zaměstnavatele.

Tuto dohodu budou moci obě strany vypovědět ke sjednanému dni, z jakéhokoli důvodu nebo i bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, která poběží ode dne, v němž byla výpověď doručena druhé straně.

I když si zaměstnanec pracovní dobu určí sám, je i nadále povinností zaměstnavatele evidovat zaměstnancovu odpracovanou dobu.

Tato změna však bude účinná až od 1. ledna 2025.

Zavedení valorizačního mechanismu minimální mzdy

Tato změna je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady. Zavádí nový valorizační mechanismus pro určování měsíční a hodinové minimální mzdy, s cílem, aby systém určování měsíční minimální mzdy byl více předvídatelný. Výše minimální mzdy se má určovat podle průměrné mzdy v národním hospodářství a koeficientu pro výpočet minimální mzdy stanoveného vládou podle předepsaných podmínek pro daný kalendářní rok. Aplikace tohoto mechanismu má vytvářet transparentnější proces aktualizace minimální mzdy.

Průměrnou měsíční mzdu v národním hospodářství bude určovat každoročně do 31. srpna Ministerstvo financí. Měsíční a hodinovou minimální mzdu bude určovat každoročně do 30. září Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Zrušení zaručené mzdy a zavedení zaručeného platu

Ruší se zaručená mzda v soukromé sféře a zavádí se zaručený plat ve veřejném sektoru, kde nejnižší úroveň zaručeného platu bude vyhlašovat sdělením Ministerstvo práce a sociálních věcí pro příslušný kalendářní rok, a to do 30. září.

Do konce roku 2024 zůstanou v platnosti dosavadní pravidla pro určování minimální mzdy a zaručené mzdy. Následně budou jednotlivé práce rozdělovány do 4 skupin podle náročnosti vykonávané práce. Toto rozdělení bude provádět nařízením vláda.

Zrušení povinnosti písemného rozvrhu práce

Zaměstnavatel už nebude muset každoročně vytvářet písemný rozvrh čerpání dovolené. Důvodem je to, že v praxi šlo často jen o formální krok, který zbytečně zvyšoval administrativní zátěž. I když byl plán dovolených připraven, často se stávalo, že se při určení termínů dovolené postupovalo jinak, a to často na žádost samotných zaměstnanců. Novela tak přináší zjednodušení a více flexibility pro zaměstnavatele i zaměstnance, čímž se zákonná úprava přiblíží současné praxi.

Další změny

Dále novela umožňuje zaměstnavateli, aby poskytl zaměstnanci osobní příplatek až do výše 100 % (oproti původním 50 %) bez potřeby splnění dalších podmínek ze strany zaměstnance, jejichž splnění zákon dříve předepisoval.

V rámci úpravy práce na dálku došlo k vypuštění ustanovení opravňující zaměstnavatele nařídit písemně zaměstnanci práci na dálku, pokud tak stanovilo opatření orgánu veřejné moci podle jiného zákona.