Co je moc, to je moc. Nejvyšší soud rozhodl, že výše pokuty uvedené ve smlouvě nemusí být nutně závazná
7.3.2023
Nejvyšší soud svým rozhodnutím zásadně změnil přístup k posuzování smluvní pokuty a možnosti jejího případného snížení. Soudy tak nově mohou v odůvodněných případech snížit smluvní pokutu podle okolností jejího sjednání a následného vývoje souvisejícího sporu.
Smluvní pokuta patří mezi rozšířené smluvní instituty, kterými se smluvní strany snaží zajistit splnění svých vzájemných povinností. Strana, v jejíž prospěch je smluvní pokuta sjednána, mívá přirozenou tendenci usilovat o to, aby byla smluvní pokuta co nejvyšší. Dle ustanovení § 2051 zákona č. 89/ 2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, však soud může nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Tento institut se nazývá moderační právo soudu.
Vlastní otázku přiměřenosti výše smluvní pokuty doposud soudy v zásadě posuzovaly pouze podle samotného znění ujednání o smluvní pokutě, přičemž v rámci moderace nezohledňovaly skutečnosti, které nastaly až v době po sjednání smluvní pokuty. Judikaturou bylo doposud současně ustáleno, že smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně z dlužné částky je akceptovatelná.
Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 11. ledna 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022 ovšem od tohoto dosavadního judikaturního výkladu upustil a nastolil nový způsob posuzování přiměřenosti smluvní pokuty, kdy „soud nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřenost konkrétního nároku na smluvní pokutu“. Nově tak bude muset strana domáhající se smluvní pokuty prokázat, že jí nárok na smluvní pokutu opravdu vznikl. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu je třeba zkoumat nejen vlastní ustanovení a okolnosti sjednání smluvní pokuty, ale i nepřiměřenost konkrétního nároku s ohledem na to, jakým způsobem došlo k porušení smluvní povinnosti utvrzené smluvní pokutou a v jaké míře se takové porušení dotklo zájmů věřitele. Pokud bude soud nyní posuzovat přiměřenost smluvní pokuty, musí dle výše uvedeného rozhodnutí nejprve zjistit, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit. Následně se musí zabývat konkrétními okolnostmi s přihlédnutím ke zjištěné funkci smluvní pokuty, přičemž by měl zohlednit, jak okolnosti známé při sjednání smluvní pokuty, tak i skutečnosti vzniklé při porušení smluvní povinnosti či později. Na základě tohoto posouzení by měl soud učinit závěr, zda je smluvní pokuta přiměřená či nikoliv. V případě, že soud dospěje k tomu, že je smluvní pokuta nepřiměřená, může nárok věřitele na smluvní pokutu snížit.
Tento nejnovější závěr velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu bude mít nepochybně vliv na velké množství smluv obsahujících smluvní pokuty, které byly uzavřeny před tímto rozhodnutím. Může se stát, že smluvní pokuty sjednané v daných smlouvách budou soudy shledány nepřiměřenými a sníženy.
V případě, že jste stranou smlouvy obsahující smluvní pokutu a předpokládáte její budoucí uplatnění, neváhejte se na nás obrátit stran vlivu této nejnovější judikatury na Váš případ.
