Nejvyšší soud musel „uzavřít“ mezeru v zákoně o obchodních společnostech. Svým rozhodnutím totiž zpřesnil, za jakých podmínek lze zrušit již svolanou valnou hromadu společností s ručením omezením. Podle judikátu soudu pro ně platí ta samá pravidla jako pro akciovou společnost. Zároveň soud doplnil, že je nutné rozlišovat, zda valnou hromadu svolala dozorčí rada, společník či třeba jeden z jednatelů.

V prvé řadě je nutno podotknout, že zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů („ZOK“), na rozdíl od právní úpravy akciové společnosti, nikterak neupravuje možnost odvolání již svolané valné hromady u s.r.o. Z tohoto důvodu je úprava této otázky u s.r.o. zcela ponechána na společenské smlouvě.

Nejvyšší soud proto v usnesení uvádí, že z teleologického hlediska není důvodu, aby se zvláštní právní úprava odvolání valné hromady akciové společnosti nepoužila (analogicky) na s.r.o., přičemž takové opomenutí zákonodárce představuje tzv. otevřenou mezeru v zákoně, kterou je potřeba uzavřít.

Nejvyšší soud v návaznosti na nadepsané logicky uzavřel, že je namístě příjmout závěr, podle něhož se v případě absence zvláštní úpravy ve společenské smlouvě pro odvolání valné hromady s.r.o. použije přiměřeně § 410 ZOK.

Ustanovení § 410 odst. 1 ZOK analogický stanoví, že odvolání svolané, nicméně neuskutečněné, valné hromady s.r.o. musí být oznámeno společníkům způsobem stanoveným ZOK a společenskou smlouvou pro svolání valné hromady dané společnosti. Je dále potřeba mít na paměti, že valnou hromadu s.r.o. je nutno odvolat alespoň 1 týden před původně oznámeným datem jejího konáni. V opačeném případě by byla s.r.o. povinna uhradit společníkům, kteří se na valnou hromadu dostavili podle původní poznámky, s tím spojené účelně vynaložené náklady.

Pro objasnění je nutno uvést, že osobou oprávněnou odvolat valnou hromadu je zásadně její svolavatel – u s.r.o. jednatel (viz bod 29 usnesení), nelze nicméně vyloučit, že valnou hromadu bude moci odvolat i osoba od svolavatele odlišná, např. likvidátor, soudem jmenovaný opratrovník, společník, dozorčí rada, nebo kvalifikovaný společník či společníci. U těchto osob pak bude vždy nutné posoudit, zda není ve vztahu k jednateli či společnosti samotné ve střetu zájmů (viz bod 29 usnesení).

Per analogiam je dále nutno pamatovat, že při svolání valné hromady z podnětu kvalifikovaného společníka či společníků je jeji odvolání možné jen se souhlasem tohoto/těchto společníka/společníků (viz § 410 odst. 2 ZOK).

Nejvyšší soud dále v usnesení upozornil, že:

  • svolala-li valnou hromadu dozorčí rada, neboť to vyžaduje ochrana zájmů s.r.o., nebude zpravidla možné, aby takovou valnou hromadu bez souhlasu dozorčí rady odvolal jednatel;
  • svolal-li valnou hromadu společník, neboť jednatel dlouhodobě neplní své povinnosti, nebude zpravidla možné, aby takovou valnou hromadu bez souhlasu společníka odvolal jednatel;
  • svolá-li valnou hromadu jeden z jednatelů s návrhem, aby odvolala jiného jednatele pro porušení povinností při výkonu funkce, pak není možné, aby takto svolanou valnou hromadu odvolal jednatel, o jehož odvolání má být rozhodováno;
  • odvolává-li valnou hromadu jednatel, musí tak stejně jako při rozhodnutí o svolání valné hromady učinit osobně (§ 159 odst. 2 ObčZ);
  • poté, kdy byla valná hromada k tomu oprávněnou osobou včas (tj. před zahájením zasedání) odvolána, nemůže se konat; jde o obdobnou situaci, jako by valná hromada vůbec nebyla svolána; sejdou-li se přesto v původně (pozvánkou) určeném termínu a místě společníci, zásadně nepůjde o zasedání valné hromady a na rozhodnutí přijatá v průběhu tohoto setkání nelze hledět jako na rozhodnutí valné hromady;
  • nadepsané však nebrání tomu, aby se v původně určeném termínu a místě (i přes odvolání valné hromady) sešli všichni společníci a za podmínek uvedených v § 184 odst. 3 ZOK prohlásili, že se vzdávají práva na včasné a řádné svolání valné hromady a že zasedání valné hromady i přes její odvolání uskuteční; neúčast či nesouhlas některého ze společníků však konání odvolané valné hromady vylučuje;
  • odvolá-li valnou hromadu osoba, která k tomu není oprávněna, nemá takové odvolání žádné právní účinky a valná hromada se proto může konat; společník, který se zasedání valné hromady nezúčastní, vycházeje z mylné domněnky, že valná hromada byla odvolána, se může za zákonem stanovených podmínek domáhat vyslovení neplatnosti usnesení na této valné hromady přijatých.

Závěrem uvádíme, že dle našeho názoru usnesení značně zvyšuje právní jistotu orgánu s.r.o., když explicitně uvádí podmínky odvolání svolané valné hromady, včetně možných následků jejího neoprávněného odvolání. Nelze pak předjímat, zdali by výslovná zákonná úprava nadepsanané problematiky byla lepším řešením.

autor:

Mgr. Filip Novotný, LL.M., advokátní koncipient