Otázkou, kdo odpovídá za výrok prezidenta republiky v televizním diskuzním pořadu, se zabýval Ústavní soud (dále jen ÚS). Miloš Zeman před čtyřmi lety uvedl, že jeho bývalý poradce Zdeněk Šarapatka byl vyhozen pro neschopnost, to však nebyla pravda. Podle ÚS výrok neměl potřebnou souvislost s výkonem funkce prezidenta republiky ve smyslu čl. 36 odst. 3 Listiny. Pro tuto chybějící souvislost za výrok nesl prezident jako soukromá osoba. Věc se nyní vrací k Obvodnímu soudu pro Prahu 1.
IV. senát se soudcem zpravodajem Josefem Fialou vyhověl ústavní stížnosti (sp. zn. IV. ÚS 3076/20) stěžovatelky České republiky - Ministerstva financí a zrušil tím usnesení Nejvyššího soudu a rozsudky Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 1. Podle ÚS jimi bylo porušeno právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1, který stanoví, že „každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu,“ ve spojení s čl. 3 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, podle nějž „nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod.“
Obvodní soud pro Prahu 1 stanovil, že se Česká republika musí omluvit Zdeňku Šarapatkovi v následujícím znění: „Dne 16. 11. 2017 uvedl prezident České republiky Ing. Miloš Zeman v rámci televizního pořadu s názvem ‚Týden s prezidentem‘ vysílaný na televizní stanici TV Barrandov následující tvrzení: ‚Zdeněk Šarapatka je člověk, který kdysi pracoval, teď nevím, jestli v Lidovém domě nebo Úřadu vlády, už je to hrozně dávno, ale vím, že jsem ho vyhodil pro neschopnost.‘ PaedDr. Zdeněk Šarapatka, Ph.D., nebyl Úřadem vlády České republiky vyhozen pro neschopnost, neboť jeho pracovní poměr byl v daném případě rozvázán dne 9. 10. 2000 dohodou uzavřenou mezi PaedDr. Zdeňkem Šarapatkou, Ph.D., a Úřadem vlády České republiky, a to z iniciativy PaedDr. Zdeňka Šarapatky, Ph.D. Česká republika se za tento dehonestující výrok omlouvá.“
Šarapatka byl bývalým poradcem Zemana v době, kdy byl premiérem. V týmu poradců vznikaly různé materiály, které byly zaměřeny například proti někdejší vlivné političce Petře Buzkové. Díky Šarapatkovi se vše dostalo na veřejnost.
Podle obvodního soudu je pořad Týden s prezidentem prezentován jako exkluzivní rozhovor s prezidentem České republiky, který v něm promlouvá k veřejnosti. S ohledem na ústavní zakotvení postavení prezidenta jako součásti moci výkonné je třeba realizaci úloh (s výjimkou případného excesu) hodnotit jako výkon pravomoci státního orgánu. Podle obvodního soudu vykazoval výrok místní, časový i věcný vztah k činnosti prezidenta. Výrok pronesený prezidentem v pořadu Týden s prezidentem byl nepravdivý, protože pracovní poměr vedlejšího účastníka na Úřadu vlády skončil v roce 2000 dohodou o jeho rozvázání.
Výrok Obvodní soud pro Prahu 1 vyhodnotil jako nesprávný úřední postup ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).
Stěžovatelka Česká republika – Ministerstvo financí se nejprve neúspěšně pokusila zvrátit rozsudek u odvolacího a dovolacího soudu a poté se obrátila na Ústavní soud. V ústavní stížnosti namítala, že podle jejího názoru na věc nedopadá zákon č. 82/1998 Sb., neboť prezident republiky pronesl svoje výroky v pořadu jako soukromá osoba, a nešlo tedy o výkon veřejné moci.
Podle ÚS závěr o nepravdivosti výroku i závěr o zásahu do osobní cti nejsou v ústavní stížnosti zpochybňovány, jejich pravdivostí se tak nezabýval. Předmětem přezkumu ÚS byla otázka, zda obecné soudy neporušily základní práva či svobody stěžovatelky závěrem, že za posuzovaný výrok nese stát odpovědnost podle zákona č. 82/1998 Sb. Výrok prezidenta republiky pronesený v televizním diskuzním pořadu, má-li souvislost s činností prezidenta, spadá podle ÚS pod výkon funkce prezidenta republiky podle čl. 54 odst. 3 Ústavy České republiky a představuje úřední postup ve smyslu čl. 36 odst. 3 Listiny.
„Poruší-li prezident svým výrokem, který je úředním postupem, práva jiného, odpovídá za újmu způsobenou tímto výrokem stát podle čl. 36 odst. 3 Listiny. Naopak, nemá-li výrok souvislost s činností prezidenta a nepředstavuje tak výkon funkce prezidenta ani jeho úřední postup, nebrání čl. 36 odst. 3 Listiny ani čl. 54 odst. 3 Ústavy tomu, aby za svůj výrok nesl právní odpovědnost sám prezident jako soukromá osoba podle obecných soukromoprávních předpisů,“ uvedla tisková mluvčí soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková.
Soud shledal, že výrok neměl potřebnou souvislost s výkonem funkce prezidenta republiky. Výrok nespadal pod výkon funkce prezidenta republiky ve smyslu čl. 54 odst. 3 Ústavy ani úřední činnost prezidenta ve smyslu čl. 36 odst. 3 Listiny. Pro tuto chybějící souvislost za něj nenesla odpovědnost stěžovatelka, nýbrž samotný prezident jako soukromá osoba.
„Stěžovatelka tak byla činěna odpovědnou za jednání jiné osoby, za které nese odpovědnost sama tato jednající osoba. V nezohlednění skutečnosti, že výrok neměl potřebnou souvislost s činností prezidenta, pak Ústavní soud spatřuje porušení stěžovatelčina základního práva na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny) ve spojení s čl. 2 odst. 3 Listiny, neboť stěžovatelka v důsledku napadených rozhodnutí byla nucena odčinit újmu (poskytnout omluvu) za jednání, za něž nenesla odpovědnost ona, nýbrž samotný původce výroku, tj. měla učinit to, co jí zákon neukládá,“ uvedl dále soud.
Bc. et Bc. Tereza Kučerová
„Advokátní kancelář TOMAN & PARTNEŘI poskytuje komplexní právní služby na nejvyšší úrovni jak domácím, tak zahraničním klientům již přes 30 let. Advokátní kancelář disponuje několika týmy, specializujícími se na různé oblasti práva, jako je právo IT a média, trestní právo, obchodní právo, rodinné právo, mezinárodní právo, nemovitostní právo, vymáhání pohledávek a exekuce a mnoho dalších. Pokud tedy vyhledáváte kvalitní právní služby, neváhejte nás kontaktovat!“
