Přestože od přijetí zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (428/2012 Sb.) uplynulo již více než 10 let, byly i letos podány žaloby církevních subjektů proti obcím.
V těchto žalobách je sporováno zejména nabytí pozemků obcemi dle zákona o přechodu některých věcí z majetku České republiky, přičemž od přechodů pozemků dle tohoto zákona uplynulo již více než 30 let.
U přechodu pozemků dovodil Nejvyšší soud, že obec musí prokázat splnění podmínek těchto přechodů, např. jak byly pozemky užívány v roce 1991, což je pro obce obzvláště složité s ohledem na plynutí času.
Proto vítáme aktuální, dosud nepublikované, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 291/2022, které se ztotožnilo s naší argumentací, že je třeba k prokazování okolností přechodů pozemků na obce přistupovat citlivě.
V tomto směru Nejvyšší soud dovodil, že soudy mohou zohlednit uplynuvší dobu od přechodu pozemků a zejména i případné uplynutí skartačních lhůt. Takové skutečnosti totiž logicky ztěžují důkazní pozici obcí. Naopak prokázání rozhodných okolností přechodů pozemků je možné prostřednictvím jen těch důkazů, které je nyní možné reálně po obcích požadovat.
Nad rámec tohoto citlivého přístupu k dokazování je třeba také upozornit, že Nejvyšší soud s ohledem na plynutí času dovodil, že i v případě, kdy obec neprokáže přechod pozemků, může se dovolat vydržení předmětných pozemků (viz. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 390/2021).
Dle aktuální judikatury Nejvyššího soudu leží důkazní břemeno v církevních sporech u prokázání přechodů pozemků na obcích. Dle rozhodovací praxe je však třeba k tomuto důkaznímu břemenu obcí přistupovat citlivě a racionálně. U prokázání přechodu pozemků je nutné ve prospěch obcí zohlednit uplynulou dobu od přechodu pozemků, jakož i skutečnosti jako je řádné skartování dokumentů, případně to, že doboví pamětníci zapomínají nebo již nežijí.
